|
|
Acidifikace lesních půd v České republice a analýza rozdílů mezi smrkovými a bukovými porosty
Růžek, Michal ; Chuman, Tomáš (vedoucí práce) ; Romportl, Dušan (oponent)
Acidifikace lesních půd v České republice a analýza rozdílů mezi smrkovými a bukovými porosty Abstrakt Acidifikace lesních půd je proces, jenž ve druhé polovině minulého století značně ovlivnil půdní chemismus. Cílem této práce je podat ucelený přehled o půdní acidifikaci, zvláště pak s důrazem na rozdíly mezi lesními druhy bukem lesním (Fagus sylvatica) a smrkem ztepilým (Picea abies). Dále podává informace o mechanismech acidifikace a jejím historickém vývoji na území České republiky. V praktické části jsou porovnávány půdní podmínky pod bukovými a smrkovými porosty z pěti lokalit rozmístěných v horských a vrchovinných oblastech. Výsledky prokázaly lepší půdní vlastnosti pod bukovým porostem, kde byly naměřeny vyšší hodnoty pH a koncentrace bazických kationtů, nicméně pod smrkovým porostem, ačkoli nevýznamně, byly v hlubších horizontech zaznamenány nižší koncentrace toxického Al3+ . klíčová slova: acidifikace půd, smrkové porosty, bukové porosty, Česká republika
|
|
|
Efekt pomalu rozpustných hnojiv na pedochemické charakteristiky půdního prostředí ve vrcholových partiích Králického Sněžníku
Kadlec, Jiří
Diplomová práce se zabývá vlivem hnojiv na pedochemické charakteristiky půdního prostředí na lokalitě Králický Sněžník. Jako hnojiva byla použita hnojiva řady Silvamix a vápnitý dolomit. Přípravky byly aplikovány přímo k jednotlivým vysázeným stromkům. Vliv hnojiv na půdu byl zjišťován odběrem vzorků půdy a laboratorním šetřením jeden a tři roky od aplikace přípravků. V půdě byl zjišťován vliv hnojiv na půdní reakci, sorpční nasycení půdy, obsahy živin, uhlíku, dusíku. Na základě provedených analýz lze říci, že nejvhodnějšími hnojivy jsou Silvamix R30TE a Silvamix R30S.
|
|
|
Acidifikace lesních půd v České republice a analýza rozdílů mezi smrkovými a bukovými porosty
Růžek, Michal ; Chuman, Tomáš (vedoucí práce) ; Romportl, Dušan (oponent)
Acidifikace lesních půd v České republice a analýza rozdílů mezi smrkovými a bukovými porosty Abstrakt Acidifikace lesních půd je proces, jenž ve druhé polovině minulého století značně ovlivnil půdní chemismus. Cílem této práce je podat ucelený přehled o půdní acidifikaci, zvláště pak s důrazem na rozdíly mezi lesními druhy bukem lesním (Fagus sylvatica) a smrkem ztepilým (Picea abies). Dále podává informace o mechanismech acidifikace a jejím historickém vývoji na území České republiky. V praktické části jsou porovnávány půdní podmínky pod bukovými a smrkovými porosty z pěti lokalit rozmístěných v horských a vrchovinných oblastech. Výsledky prokázaly lepší půdní vlastnosti pod bukovým porostem, kde byly naměřeny vyšší hodnoty pH a koncentrace bazických kationtů, nicméně pod smrkovým porostem, ačkoli nevýznamně, byly v hlubších horizontech zaznamenány nižší koncentrace toxického Al3+ . klíčová slova: acidifikace půd, smrkové porosty, bukové porosty, Česká republika
|
|
|
Acidifikace českých půd a její nebezpečí
DAŇHELOVÁ, Jitka
Tato práce je zaměřena na nebezpečí acidifikace půd v našich podmínkách a s tím související děje, které se negativně promítají do celého ekosystému i se sociálně-ekonomickými dopady pro celou společnost. Jsou zde popsány příčiny acidifikace, její hlavní projevy a negativní vlivy na půdní prostředí, rostliny a edafon. Půdní reakce hraje důležitou roli a vypovídá o kvalitě půdy dané lokality. Nebezpečí, které sebou acidifikace přináší, nepostihuje pouze zemědělskou oblast, ale je významné rovněž z ekologického hlediska, kdy posuzujeme vliv acidifikace na životní prostředí. Zvýšení půdní kyselosti vede k vyluhování živin, ke zvýšení mobilizace toxických látek, narušení přirozených mikrobiálních procesů v půdě, umocňuje se vliv dalších degradačních procesů a půda mnohdy nenávratně ztrácí své přirozené funkce. Zmíněn je také vliv vápníku na půdu jako takovou i jeho role v příjmu živin rostlinami. Práce se dále zabývá způsobem neutralizace kyselých půd, přičemž nejdůležitější roli v tomto ohledu hraje aplikace vápna na zemědělskou půdu. Vlivem vápnění se mění půdní vlastnosti jako je půdní úrodnost, půdní reakce, dostupnost živin, biologická aktivita a další. Výrazný pokles používání vápenatých materiálů se projevuje od osmdesátých let dvacátého století. V rámci této studie jsou zhodnoceny výsledky agrochemického zkoušení zemědělských půd za uplynulých dvacet let, přičemž z výsledků je patrný stále trvající sestupný trend vývoje pH. Závěrem dochází ke zhodnocení uvedených informací, posouzení vlivů a doporučení nápravných a preventivních opatření.
|
host ::
RSS.